Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 11.09.2017 22:06:55 

KONÍK DĚTĚM I DOSPĚLÝM PRO RADOST‚ z. s.

NAŠI ČLENOVÉ

Katka Zaoralová

 

Katka je zakladatelka Občanského sdružení Koník dětem i dospělým pro radost, majitelka koní Jura, Bára, Mára a Lady (napůl s Andrejkou) a Sandy, trenérka, zdravotní sestřička, kamarádka a to všechno v jedné osobě. Na koních jezdí už spoustu let a ze svého života jim věnovala velký kus a  stále v tom pokračuje. Umožňuje dětem a dospělým z Majetína a okolí ozkoušet si jaké to je starat se o koně a jezdit na nich. Dává svým koním spoustu lásky a oni jí ji vracejí tím, že jsou hodní a poslušní. Takhle si představuji soužití koně s člověkem. Všichni ji máme moc rádi. Jezdí na všech svých koních, nejvíce na Jurovi. Momentálně se ale více věnuje našim dětem a stará se o chod občanského sdružení.

 
 
 
 
 
 

Verča Zaoralová

Verča je mladší sestra Katky a i ona má zásluhu na založení našeho sdružení okolo koní. K této zásluze se řadí i koupě koní, protože bez rady, opory a podpory nejde nikdy nic. Verča se koním věnuje odmalička a vlastní jezdeckou licenci. S ní se nikdo nenudí a tam, kde je ona, tam je zaručená legrace. Co má na srdci, to i na jazyku. Její favorit číslo 1 je Jurášek, na kterém jezdí a přispívá na něj. Na jiného koně odmítá sednout, zvláště pak na Báru. Jednu dobu měla vlastního koníka Denyho, kterého byla, z důvodu nedostatku času, nucena prodat. A od té doby tvrdí, že vlastního koně už nikdy více. Ale jak se říká: „Nikdy neříkej nikdy“.

 

 
 
 

Natálka Zaoralová

 

Natálka jezdí na koních od svých čtyř let a přivedla ji k tomu mamka, Katka, s tetou, Verčou. Pro její jezdecké počátky si pořídili Máru a od té doby to spolu táhli. Teď už bohužel Natka Máru o dost přerostla, tak už jezdí na našich „větších“ menších koních. Díky dobrým a zkušeným trenérům v podobě své mámy a tety z Brodku má Natka dobrý jezdecký styl a dívat se na ni jak jezdí je hezké. O prázdninách byla už i na spoustě táborů s koňmi, kde si prohlubovala své jezdecké dovednosti a vždy se vrátila o něco chytřejsí a s nějakým nápadem, který bysme mohli i my s našimi koňmi nějak uplatnit. V této době má ale i jiné zájmy než jen koně. Hraje výborně na pozoun. A tak už se u koní moc často nepotkáváme, protože trénink hraní ji zabere většinu času v týdnu a do toho se ještě musí připravovat do školy. Tak si spolu aspoň občas vyjedeme na vyjížďku a zajedeme nějakou tu Hubertku v Grygově, Drahlově nebo Penčicích.

 
 

 

Lucka Stavělová

 

Můj život s koňmi začal v mém devátém roce života, kdy mě poprvé teta Andrea vzala sebou do Lhoty u Konice, kde jsme měli zaplacený týden výuky a pobytu u koní. Moc si z té doby nepamatuju, protože jsem přeci jen byla malý šolda, ale asi mě to muselo bavit, když mi ta láska ke koním zůstala až doteď. Paní Jana Mikešová mě naučila všem základům jízdy na koních, za co jsem jí moc vděčná a dala mi tak dobré vyhlídky do dalších let. Na Lhotu jsme dojížděly dlouhých 9-10 let. Bohužel je to od nás trošku z ruky a pokud jsme nejeli autem, tak nám cesta trvala i 3 hodiny. Cesty byly docela náročné, kdy jsme se museli nějak dostat do Prostějova, tam nasednout na autobus, který nás dopravil do Labutic a z Labutic jsme museli ještě dojít pěšky dva kilometry z kopce a kopce a až pak jsme byli v cíly. Chvíle tam strávené bych ale nevyměnila zanic na světě. Můj první oblíbený koník byla Šárka, která sloužila jako provozní koník pro ty nejmenší. Kolik jsme toho spolu najezdily a kolikrát jsem z ní spadla, to už se nedopočítám, ale to i díky ní umím to co umím. Z malého dítěte se stávalo vetší a větší a Šárka začínala být zase pro změnu menší a menší, tak sem přesedlala na tehdy čtyřletou Berušku. Tím se dostávám ke svému druhému oblíbenému koníkovi. Barča byla velmi jemná kobylka a při nasedání vždy vyhazovala, takže to musela být rychlá akce. Z ní jsem spadla celkem 2x a to pokaždé na stejném místě na vyjížďce. To si pamatuju jako by to bylo dnes. Postupem času jsme s tetou dojížděli stále míň a míň, až to došlo do takového stádia, že jsme si tam jeli pouze o prázdninách na týden a to už jsem jezdila na koních, které mi Jana dala nebo byli volní. Často to bývala Miška, která je shodou okolností Šárčina dcera a další souhrou osudu ji teď máme v naší stáji. Mým posledním (to už je vážně osudové) oblíbeným koněm je kobylka Bára, kterou vlastní Katka a je ustájená v Majetíně, což mi krásně vyhovuje, protože i já tu bydlím. Takže jsem opustila Lhotu a začala chodit do Majetína. V této stáji jsem velice spokojená, jelikož mi Katka umožňuje s Bárou pracovat a starat se o ni jako by byla moje vlastní a to pro mě moc znamená, takže tímto jí děkuji. S Barčou si docela dobře rozumíme a jsme už tak dobře sjeté dohromady, že mi reaguje pomalu jen na pomyšlení. Skáčeme spolu přes překážky, snažíme se o nějaké to „přiježdění“, jezdíme na Huberty do blízkého okolí a na vyjížďky, pracujeme i na lonži a tak si užíváme společných let, které doufám budou ještě hodně dlouhé.

 

 
 

 
 

 
 

Andrea Stavělová

 

Moje milovaná tetička. Co o ní napsat. Jí vděčím za to, že se motám kolem koní. Andrejka zahájila svou jezdeckou kariéru už před tím než jsme se dostali na Lhotu a to myslím v Majetíně. Sem tam se svezla na koni, ale řádnému ježdění se naučila až u Jany Mikešové. K tomu jí nejprve dopomáhala klisna Českého teplokrevníka Marion, která už se bohužel prohání po nebeských pastvinách. Poté nastalo osudové setkání mé tety s Nikou. Nika byla kousavá a kopavá kobyla, ale Andrej na ni nedala dopustit a měla ji upřímně ráda. Zažili toho spolu spoustu a ne jednou ji Nika vyklopila ze sedla. Na tyto časy má i ona hezké vzpomínky jako já. Nastala ale doba, kdy byla Nika na prodej a ikdyž Andrea o ni měla velký zájem, tak to nedopadlo a Nika se stěhovala k Merčákům. Tak tetinka přesedlala na tehdy tam ustájenou Noru, Gulivera nebo Hobbynu. Stejně jako já se z důvodu složitého dopravování na Lhotu poohlížela po koních blíž svého bydliště. A osud tomu chtěl, že se dozvěděla, že v Brodku je ustájený valach a jeho majitelka shání někoho, kdo jí pomůže s péčí o něj. Tohle se zatím nějak promlčelo ale posléze se právě zmiňovaný valach přestěhoval do Majetína a tak se Andrej ujala role ošetřovatelky. Od té doby spolu se Sonetem prožívají horší, ale i ty hezké chvíle. 

 

 

 

 
 
 Dan Gregůrek
 

 

Daneček k nám dojíždí z Krčmaně, tak ty koně nemá přímo za humny, ale přes jeden kopec, tak to dojíždění není snad tak hrozné. Daneček se nejvíc zbláznil, tak jako Terezka do Máry, tak mezi nima o ni někdy vznikaly hádky. Ale vyrostli z nich rozumní mladí lidé, kteří se dokáží domluvit. S Márou už Dan zažil svůj první cval, první skoky a i svůj první pád. Jeho jezdecké znalosti a dovednosti jsou už na dobré úrovni. Naučil se vše od házení hnojů přes očištění, nakrmení a nasedlání koně až po samotné ježdění. Je to velice šikovný a nadaný kluk s jemnou rukou i sedem, tak do budoucna to vidím na ježdění jemných a citlivých koních. Doufáme, že mu ta láska ke koním vydrží.

 

 

27.8.2011: Jak to jednu dobu vypadalo, že Dan usnul na vavřínech, tak tomu už teď není. "Šípková Růženka" se probrala a postoupila zase kousek dál k dokonalému jezdeckému umu. Dan má momentálně nejlepší docházku ze všech, za kterou si samozřejmě vysloužil pěknou odměnu. Mohl jet na Jurovi Huberta v Grygově. Jeho jezdecké dovednosti se vyšplhaly k vykonání základních jízdárenských prvků bez větších chyb, v terénu si už také věří a postupně teď získává zkušenosti ze závodních kolbišť. Jeho doménou je hezký vyrovnaný a uvolněný sed s pěknou pozicí nohou. Nejčastějším parťákem je pro něj Jura, se kterým se v roce 2012 bude účastnit parkurových soutěží v Grygově a dál se uvidí.

2013: Dan na sobě hodně zamakal nebo možná ani ne a je mu to přirozeně dáno. Kdo ví. Každopádně na to, že s ním mlátí puberta horem dolem, tak je na něj stále spoleh, ochotný se vším pomoci, v jezdectví už je to takové to rozumější dítko. S Míšou, Terkou a Kájou jsou to mí stálí partneři na vyjížďky, kde si spolu vždycky pěkně zacváláme nebo skočíme i nějaký ten přírodní skůček. Terény ovšem nejsou Danovým jediným oblíbeným odvětvím jezdectví. Stejně tak ho baví parkury. A jelikož má i nějaké ty zdravé sportovní ambice, tak si výhradně sám jezdí novou akvizici naší stáje, plnokrevnou kobylku Fantu. Už mají na svém kontě jedno vítězství z Radkové Lhoty, tak třeba budou moc a moc šikovní a půjde to takhle dál. Přeju jim to, tak jako všem našim členům!

   

 

Tereza Kopecká

Terka je takový živel. Pusu nezavře ani na koni a všude je jí plno. K nám do stáje už pravidelně dochází skoro 2 roky a jelikož je přímo z Majetína, tak to má z dětí nejblíž. Co se za tu relativně krátkou dobu, pro sport jako je jezdectví, naučila, je úžasné. Zvládá si stejně dobře jako ostatní děti sama připravit koně na ježdění a potom se o něj postarat. Terezka je takové ráznější povahy a vše dělá s odhodláním. Její neoblíbenější koník je nikdo jiný než Markýza a hezky jim to spolu šlape. Terez je talent od přírody, tak snad jí to vydrží a koním se bude ve svém životě věnovat dál.
 
 
 
27.8.2011: Terka nám psychicky vyspěla, už to není takový "děcko", ač chodí do páté třídy. V letošním roce se bude připravovat na parkurové závody s Jurou a snad jí to půjde dobře. Zvládá základní jízdárenské cviky, všechny chody koně, postarat se o koně při krmení, čištění i při kování. Převládá u ní to potřebné živočišno na Lady, takže ta je pro ni teď častějším parťákem. Ačkoliv její sed není tak úhledný jako u jiných, koně ji chodí a poslouchají. Takže Terezko, mákni na tom trochu !
 
 
 

2013: "Tereza, jedině Tereza".... Tak to by si mohla zpívat Terka akorát s mírně pozměněným textem "Lady, jedině Lady". Na Ladynku si Terez nedá dopustit a jezdí výhradně na ní. Za tu dobu, co je u nás v klubu, prošla sedlem od nejmenšího koně ve stáji až po toho největšího, se kterým si rozumí nejlépe. Lady je dominantní klisna tak jistě jako Terka je dominantní člověk, takže vrána si k vráně sedla. Letos jste je společně v akci mohli vidět na našem Dětském dni, kde se představili v drezurní ukázce na hudbu společně s Míšou a Márou. První závody ji teprve čekají, tak pilně trénujeme hlavně přesné odskoky na překážky a správné přivedení koně ke skoku a postupně zvedáme výšku překážek.  

 

 
 

 

Karolína Malá

Kája k nám chodí poměrně krátký čas. Je to hodná slečna, která nedělá žádné lumpárny a u koní se chová slušně. Nejdříve u nás absolvovala pár Sobot u koní, které jí daly pár důležitých základů ohledně koní. 

 

27.8.2011: K tomuto datu je Kája se svou výkonností na pozici klusání, lehký a pracovní klus. Učí se zdárně koně v tomto tempu otáčet, přecházet z klusu do kroku a obráceně. Jejím nejčastějším partnerem je Jurášek.

2013: Jako v roce 2011 se Kája stále svěřuje do kopýtek Jurovi. Tvoří spolu stálý pár. Kája sama říká, že se v jeho sedle cítí z našich koní nejlépe. Pracuje na zdokonalení veškerých jezdeckých pomůcek, zvláště pak, jak mít koně správně na přilnutí či na nacválání koně. Dále se učí koně správně navádět na kavalety, nižší překážky. Letos již mají za sebou jeden společný start v křížkovém parkuru v Radkové Lhotě, který úspěšně dokončili.

 

 

 

 

Sabina Bukvová

Sabča je členem sdružení teprve chvíli (2013), avšak dojíždí k nám již delší dobu. V minulosti hlavně na Soboty u koní, kde byla pravidelným zákazníkem. Před námi docházela ke koním do Beňova, kde dostala nějaké základy ohledně jízdy na koni a starání se o něj. Práce se nebojí a ke koním je milá, je na ni spoleh. Koně  má ráda všechny, ale tipla bych, že favoritkou je Barča (což plně chápu!). V letošním roce už má za sebou, společně s Juráškem, účast na Radkolhotských závodech.

 


 

 Julča Charvátová

Julinka je mladší sestra Natky. Taktéž i ona má náturu, že se nijak extra koní nebojí. Na co ji posadíte, na tom pojede. Jelikož patří k těm menším členům, tak té práce moc nepodělá, ale i snaha se přeci cení a ta jí nechybí. Z koníků jezdí převážně na Máře a Sandy, ale není problém odjezdit na lonži i Lady.

 

Anička Karasová

Anička doplňuje trio našich nejmladších svěřenkyň, ze kterých k nám chodí nejdéle. Před začátkem docházky absolvovala pár výcvikových sobot, na kterých si vštípila základní věci okolo koní. Zvládá samostatně vyčistit a nasedlat Sany a i krokem si ji samostatně ujezdit. 

 

 

 

 

Nikča Karbulová

Nikolka je z Ostravy a pokud to jen trochu  jde a čas jí to dovolí, je u nás. Je to opravdu trochu daleko, a tak se začala zdokonalovat v jezdeckém sportu i v blízkosti svého bydliště. Nikča začínala svoji jezdeckou kariéru na Markýze, ale ted je jejím miláčkem číslo jedna Sandy. Společně spolu jezdí v kroku i v klusu a pomalu se budou chystat i na malé překážky. Tak jim držíme palce.

 

 

 

Jarča Glauderová

 

 

 

 

KlárkaVýskalová

 

 

 

Sára Fuksová

 

 

Kristýnka Javorková

 

Adélka Pláničková

Šmahlík Stanislav,Hanička Vitoslavská, Agáta Rotreklová

 

 

 
 
TOPlist